Poloha sond ve Sluneční soustavě

Sondy - průzkum

Veněra 15

Veněra 15 (rusky: Венера-15), byla sovětská planetární sonda, která v rámci programu Veněra zkoumala s pomocí radaru planetu Venuši. Let se uskutečnil v roce 1983 a byl katalogizován v COSPAR pod označením 1983-053A. Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické...

Veněra 16

Veněra 16 (rusky: Венера-16), byla sovětská planetární sonda, která v rámci programu Veněra zkoumala s pomocí radaru planetu Venuši. Let se uskutečnil v roce 1983 a byl katalogizován v COSPAR pod označením 1983-054A. Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické...

Veněra 2

Veněra 2 (rusky: Венера-2) byla sonda vypuštěná roku 1965 v rámci sovětského programu Veněra, určená pro výzkum Venuše. Kromě fototelevizního systému pro snímkování planety nesla sonda rozkládací parabolickou anténu z jemné síťoviny o průměru asi 2 metry, dále detektory kosmického záření a další...

Venus Express

Venus Express je evropská planetární sonda organizace ESA určená pro průzkum planety Venuše, především chemického složení a dynamiky její atmosféry. Tříose stabilizovaná sonda se základním tělesem tvaru kvádru o rozměrech 1,5 × 1,8 × 1,4 m je vybavena dvěma křídly fotovoltaických článků...

Voyager 1

Voyager 1 (česky Cestovatel) je vesmírná sonda z amerického vědeckovýzkumného programu Mariner (sonda nese alternativní označení Mariner 11) určená pro výzkum vnější části Sluneční soustavy. Váží 822 kg, byla vypuštěna 5. září 1977 a je stále funkční. Hlavním cílem Voyageru 1 byly planety Jupiter,...

Voyager 2

Voyager 2 (označovaný někdy jako VGR 77–3 či Mariner Jupiter/Saturn B nebo 10271, IPA: [ˈvɒɪədʒə tuː]) je vesmírná sonda vypuštěná v roce 1977, určená pro průzkum vnějších planet sluneční soustavy, která jako první a jediná sonda prolétla kolem planet Uran a Neptun. Voyager 2 byl původně...

Záznamy: 16 - 21 ze 21

<< < 1 | 2

Kosmická sonda je umělé kosmické těleso bez lidské posádky vypuštěné k Měsíci nebo na únikovou dráhu ze zemského gravitačního pole. Úkolem těchto sond je výzkum vlastností prostoru, kterým prolétají a především těles sluneční soustavy, k nimž se přiblíží.

Podle hlavního zkoumaného objektu je dělíme obvykle na:

měsíční (lunární) sondy, zkoumající Měsíc a jeho okolí
meziplanetární (interplanetární) sondy, zkoumající vlastnosti meziplanetárního prostoru, hmoty a polí v něm se nacházejících
sluneční (solární) sondy, zkoumající bližší okolí Slunce
planetární sondy, zkoumající pevná tělesa sluneční soustavy, především planety, jejich satelity (měsíce) a planetky
kometární sondy, zkoumající vlastnosti komet
mezihvězdné (interstelární) sondy, určené k průzkumu vlastností mezihvězdného prostoru za hranicemi sluneční soustavy (zatím žádná taková sonda nebyla dosud vypuštěna)

Zvláštní podkategorii shora uvedených typů sond tvoří návratové sondy, které po průzkumu cílů svého letu a případném odběru vzorků materiálu se vrátí se svým nákladem zpět na Zemi.

V nejstarší české literatuře v 50. a 60. létech 20. stol. byly kosmické sondy pod vlivem ruských sdělovacích prostředků a technické literatury nazývány meziplanetární automatické stanice; tento termín se dnes již v české odborné literatuře nepoužívá.