1772 - Bornův popis sbírky fosílií

Později, v roce 1772, objevují se strkovské meteorické kameny v Bornově popisu jeho sbírky fosílií (zkamenělin) mezi železnými rudami, přitahovanými magnetem. Popisuje je jako lesknoucí se zrna vtroušená v základní světlezelené hornině a přidružuje je k Linnéovu Ferrum virens. Poznamenává k tomu, že kusy těžké od 1 do 20 funtů (560 g až 1,20 kg), pokryté černou struskovitou korou, byly nalezeny v Plané u Tábora. V jedné poznámce upozorňuje, že někteří lehkověrní lidé předstírají, že tyto kameny napršely za hromobití z nebe, 3. července 1753.

Protože Bornova sbírka dostala se do velmi bohatého mineralogického kabinetu Charles Grevillova v Londýně, zařadili tam E. Howard a de Bournon její průzkum, který mimo jiné byl zveřejněn r. 1802 ve Philos. transactions. Zjistili specifickou hustotu 4,281 (tedy proti většině jiných meteorických kamenů velmi značnou) a dále, že kovová složka ve 14 dílech obsahuje 12,5 dílů železa a 1,5 dílu niklu, a že meteorit obsahuje v 55 grámech (4,009 g) 25 grámů (1,822 g) "křemičitanů", 9,5 (0,693 g) hořčíku, 23,5 (1,713 g) kysličníku železa a 1,5 (0,109 g) niklu, přičemž přebytek 4,5 grámu (0,328 g) pochází z přidružených kysličníků.